10.ledna 2012
Den skupiny Aréna v Hudebním klubu RIKATÁDO
foto - legendární sestava :
zleva - Charlie Blažek, Jirka Jirsa, Jan Dočekal, Mirek Hajšman, Zdeněk Štencl
pod pódiem kapelník soudobé formace Martin Jirsa :-D
Aréna - Honza Dočekal a já
Legendární sestava Arény (1988) zleva:
Zdeněk Štencl, Charlie Blažek, Jiří Jirsa, Jan Dočekal, H. Lounová, Mirek Hajšman
Vánoční koncert v RIKU - 14.12.2011
Tak jsme pěkně omládli - hrají s námi Verunka a Honzík.
...A umí to špičkově .
Přijďte a uvidíte sami, stojí to za to!
Vážení přátelé,
jsem moc ráda, že situace dospěla tak daleko, že i já mám konečně své webové stránky. Může za to souhra náhod, díky kterým již nebudete číst : Lounová není na internetu, tak kde seženeme píseň „Čekej na můj Jumbo jet“? atd. A tak tu konečně jsem a jsem tu pro Vás. Především mě velice těší, že budu moci s Vámi tímto způsobem komunikovat. Dnes je taková doba, kdy pro mladé začínající umělce je naprosto normální být obklopeni špičkovou technikou a setkávám se s tím, že řada amatérských projektů má své „webovky“ ještě před tím, než vyloudí kloudnější tóny. No a my, co jsme se prokousali od kytar za 180,- Kčs, zesilovačů ze starého rádia i mikrofonů od magneťáků Sonet duo a Tesla B-4, tak nám to dochází trochu později, že bez internetu vlastně jakoby neexistujeme. Doba je už ale taková - internetová, a je to dobře, protože zjišťujeme, jak lehce máme najednou k sobě blízko.
Do doby než vznikly tyto stránky jste mě někteří mohli znát pouze prostřednictvím mého obchůdku www.MusicShopOpatov.cz. A nyní Vám něco o sobě povím.
Poprvé jsem se představila veřejnosti v roce 1971 se skupinou Eminence, která byla v těch letech v Praze poměrně známá. V té době jsem byla ještě hodně mlaďoučká a měla dost velké problémy, aby mě rodiče pustili s kamarádkami do kina, dokonce i přes den. A tak často se mnou na vystoupení jezdili rodiče. Od roku 1972 jsem studovala 12 let zpěv u Jaroslava Rohana, profesora státní konzervatoře a sólisty opery ND v Praze a brněnského učitele Bernarda Kočaře. V sedmdesátých letech jsem také vystupovala s řadou tanečních a jazzových skupin.
V roce 1986 jsem se stala zakládající členkou skupiny Tonic, kde byl vůdčí skladatelskou osobností Miroslav Vydlák, později známý jako autor filmové hudby. Tato skupina natočila u Supraphonu velmi úspěšný singl, který se dokonce umístil na 3 týdny v TOP 10 a několik písniček v pořadech ČT a Českém rozhlase.
V roce 1989 jsem nastoupila jako sólová zpěvačka u skupiny Schovanky a za sedm let s nimi projela velkou část Evropy. Poté jsem se vydala na sólovou dráhu a natočila CD Diamant v písku na kterém byl i můj zatím největší hit - Čekej na můj Jumbo Jet /Living on the Jet Plane, otextovaný legendárním Wabi Ryvolou. který se často hrál a stále hraje na českých rádiích. Tento hit a další moje písničky mě postupně vynesly až na 8. místo v anketě Český slavík (v roce 2001).
Na toto CD jsem měla velmi krátký termín, proto jsem oslovila známé, populární textaře - Michala Bukoviče, Jana Krůtu, právě i Wabi Ryvolu, Tonyho Linharta a další. Vvsadila jsem na jistotu a nazpívala americkou moderní country s českými texty „ušitými na moje tělo“ . Tady byla ale i určitá výhoda, protože jsem celé album mohla prezentovat oboujazyčně (zbytek Evropy poslouchá country v angličtině, byl to většinou i hlavní požadavek, že nesmím používat v programu češtinu), a tak jsem si přestala dělat starosti s původní tvorbou. Zpívala jsem většinou za hranicemi, nejvíce v Alsaské Francii a tam fanoušci žádali v mém podání známé “pecky“.Americkou muziku jsem doplnila francouzskými hity a bylo hotovo. Ve Francii jsem se během tří let, kdy jsem tam poměrně často vystupovala, mj. objevila také v rozhlasových pořadech a v televizním programu FR 3.
Pochopitelně mě to za nějakou chvíli přestalo naplňovat a zatoužila po původní tvorbě, pro mne vytvořené. Při jednom návratu do Prahy jsem se setkala s Petrem Radou, který v té době také jako já toužil tvořit opět pro Čechy a záhy poté s Jaromírem Klempířem. Od této autorské dvojice pro mne vzniklo několik krásných písní : Dneska slunce nevycházej, Rodný kraj, Na břehu řeky Naděje. ………
Na zahraničních cestách po country festivalech a klubech , jsem se seznámila s americkým skladatelem, zpěvákem, ale především fenomenálním kytaristou Dave Lee Howardem, který pro mne napsal písně, ovšem v jeho rodném jazyce. Pro české posluchače s ním vytvořil tým Jaroslav Šprongl. Asi nejkrásnější dárek pro mne, jako pro Čecha bylo, když mi Dave Lee den po prohlídce Prahy a po našem společném koncertu na Fontáně předal píseň se slovy: To je pro Tebe! Nemohl jsem po zážitku ze Zlaté Nádherné Prahy spát, byl úplněk a já jsem o tom chtěl napsat.- Umber Moon, který Jaroslav Šprongl nazval: Blízko snům a hned nato mi oba autoři vtiskli do rukou hit Brána rána.
Přestože vystupování v zahraničí pro mne bylo velkou školou, ráda bych opět zpívala našim českým posluchačům. Vystupuji se svojí skupinou CountrySteel, a také mám nový program s mojí kolegyní a kamarádkou Milenou Soukupovou a Pony Expressem.
