Hana Lounová /Jammie Robbie Robertson /Michal Bukovič

Tenkrát válečná vřava málem
brala nám touhu žít.
Lidé se modlili:
Ať konečně máme klid.
V roce pět a šedesát
krutá zima nám přinesla hlad.
Projel vlak a život šel dál.
Byla tu válka
a každej z nás se bál.

Na krásné Dixie vzpomínám,
jak zvony zněly krajem,
krásné Dixie v mysli mám.
Zdálo se, že si jen hrajem -
znělo nám: Naj na naj naj …
(housle)

Tenkrát jsem žila v Tennessee
a ta válka šla krajinou.
Krajina byla nevlídná,
já chtěla jít za jinou.
Tenkrát byl to divnej čas,
kterej krutě zkoušel každýho z nás.
A někdo dál to nevydržel
a ten, kdo nemoh,
se zvednul a šel dál.

Na krásné Dixie vzpomínám,
jak zvony zněly krajem,
krásné Dixie v mysli mám.
Zdálo se, že si jen hrajem -
znělo nám: Naj na naj naj …
(housle)

Krásné Dixie (2/2)

To můj dědeček vyprávěl,
že tohleto zná.
Jeho máma prý stála,
kde dneska stojím já.
Bylo jí osmnáct, svět se otáčel,
jih a sever šel si tam, kam chtěl.
Já mám jejich krev v žilách svých
Dixie pokořit,
to by byl skoro věčný hřích.

Na krásné Dixie vzpomínám,
jak zvony zněly krajem,
krásné Dixie v mysli mám.
Zdálo se, že si jen hrajem -
znělo nám: Naj na naj naj …
(housle)